Je
možné považovat za neoprávněnou exekuci na výživné, pokud byla podána
na cca 20.000,- Kč, i když skutečný dluh na výživném byl cca 5.000,- Kč
a i ten byl způsoben nevyzvednutím poštovní poukázky? Jde hlavně o to,
zda oprávněný může podat exekuční návrh na jakoukoliv částku, která je
odlišná od skutečné dlužné částky.
P. P.
Zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů upravuje činnost soudního
exekutora. Účastníky exekučního řízení jsou oprávněný a povinný.
Exekuci lze vést jen na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo
prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí.
Oprávněný může podat exekuční návrh podle tohoto zákona, nesplní-li
povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul podle tohoto zákona.
Exekutor, kterému došel exekuční návrh, požádá exekuční soud nejpozději
do 15 dnů ode dne doručení návrhu o pověření a nařízení exekuce.
Než se obrátí oprávněný na soudního exekutora, měl by nejlépe písemnou
formou vyzvat dlužníka k dobrovolné úhradě pohledávky. V tomto stádiu
má dlužník ještě šanci reagovat vysvětlením na danou výzvu a přesvědčit
druhou stranu o tom, že žádný dluh neexistuje. Exekuční návrh musí vždy
obsahovat pravdivé informace o výši vymáhané pohledávky. Pokud tomu tak
není, nebude oprávněný v řízení úspěšný, což má vliv na přiznání
náhrady nákladů exekučního řízení, jestliže je zastoupen advokátem.
Jestliže se nechá povinný právně zastoupit a prokáže bezdůvodnost
podaného návrhu na nařízení exekuce, strana oprávněná bude povinna k
úhradě nákladů na právní zastoupení strany povinné.
Pokud povinný řádně splnil svoji povinnost k úhradě výživného formou
zaslání peněz poštovní poukázkou, ale strana oprávněná si zaslaný
finanční obnos nevyzvedla, jde toto pasivní jednání k její tíži a
neměla by být v exekučním řízení vůbec úspěšná. Ovšem osoba povinná
musí finanční částku poslat s předstihem, aby se peníze mohly dostat do
dispozice oprávněného nejpozději v den splatnosti výživného na
nezletilé děti. Nestačí tedy odeslat finanční obnos v den splatnosti
výživného například prostřednictvím České pošty, s.p. Pokud se tak
stane, bude dlužník v prodlení, protože strana oprávněná bude mít
možnost zaslané peníze vyzvednout až za několik dní. Zde záleží na
obchodních podmínkách zasílatele.
Návrh na zastavení exekuce může povinný podat do 15 dnů ode dne, kdy se
dozvěděl o důvodu zastavení exekuce. Návrh na zastavení exekuce se
podává u exekutora, který vede exekuci. Návrh na zastavení exekuce musí
obsahovat vylíčení skutečností rozhodných pro posouzení, zda byl podán
ve lhůtě. Podá-li účastník návrh na zastavení exekuce, exekutor do 15
dnů od doručení návrhu vyzve další účastníky exekuce, aby se vyjádřili,
zda s návrhem souhlasí, a aby se v případě, kdy nesouhlasí s tvrzeními
obsaženými v návrhu na zastavení, vyjádřili k návrhu a předložili
listiny k prokázání svých tvrzení. Jestliže všichni účastníci se
zastavením exekuce souhlasí, exekutor vyhoví návrhu na zastavení
exekuce do 30 dnů od marného uplynutí lhůty k vyjádření nebo od
doručení souhlasného vyjádření, nastalo-li dříve. Nevyhoví-li exekutor
návrhu na zastavení exekuce, postoupí jej společně s exekučním spisem v
uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu. O zastavení exekuce
rozhodne exekutor i bez návrhu, souhlasí-li se zastavením oprávněný.
Nesouhlasí-li oprávněný, požádá exekutor o zastavení exekuční soud.
Povinný také může podat exekutorovi návrh na odklad exekuce, pokud sice
existuje jeho povinnost k plnění dle exekučního titulu, ale momentálně
třeba povinný ztratil práci či se ocitl v tíživé životní situaci. K
němu musí připojit důkazy a vysvětlení, proč o odklad exekuce žádá. Do
vydání rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce exekutor nečiní žádné
úkony směřující k provedení exekuce, nejde-li o návrh, který je
svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva.
Nevyhoví-li exekutor návrhu na odklad exekuce do 7 dnů, postoupí jej
společně s exekučním spisem k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o něm
rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů. Je-li odložena
vykonatelnost exekučního titulu, exekutor nebo exekuční soud odloží
provedení exekuce do doby pravomocného skončení řízení, ve kterém soud
rozhoduje o odložení vykonatelnosti exekučního titulu.
|
|