I. Východiska a
opora v zákoně
Postup určení výše výživného vychází z § 85 odst. 2) ZOR ve smyslu
podílu obou rodičů na výživě dítěte podle svých schopností, možností a
majetkových poměrů (včetně adekvátního zohlednění dalších vyživovacích
povinností, aby nebyla dotčena práva jiných oprávněných osob dle § 2
o.s.ř.). Díky principu vycházejícího ze zákonem stanovených poměrů
minimálních životních nákladů respektuje podílení se dětí na životní
úrovni obou rodičů, dále vychází z § 85 odst. 3) ZOR ve smyslu
přihlédnutí k tomu, který z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje.
II. Postup stanovení výživného
Zjednodušeně: příjem každého rodiče se rozdělí
mezi členy jeho půlky rodiny podle poměrů životního minima, na
konkrétní dítě se příjmy sečtou od obou rodičů a přerozdělí podle
podílu péče.
A teď podrobněji:
V prvém kroku se čistý příjem rodiče (bez zohlednění daňových odpočtů
na děti) rozdělí úměrně částkám životního minima dle zvláštního
předpisu takto: pro rodiče jako první osobu v domácnosti (pokrytí
životních nákladů rodiče) a pro všechny rodičem vyživované děti v
závislosti na věku, přičemž částka minima pro vyživované děti bude
započtena jednou polovinou (na rozdíl proti první vyživované osobě v
domácnosti se na děti skládají dva rodiče, proto se tyto náklady
započítávají u každého rodiče jednou polovinou).
K takto stanovenému absolutnímu podílu v Kč z příjmu každého rodiče na
dítě se u rodiče, který uplatňuje daňovou slevu na dítě, tato daňová
sleva/bonus připočte k částce na toto dítě připadající, jakožto příjem
dítěte, nikoliv rodiče. Stejným způsobem se naloží se sociálními
dávkami vázanými na dítě. Takto je stanovena částka z příjmu každého
rodiče, která by měla sloužit k zabezpečení nákladů péče o dítě.
Částky připadající na konkrétní společné dítě od obou rodičů se sečtou
a činí podíl příjmů, který by měl být spotřebován na zajištění života
tohoto dítěte z celkového příjmu obou rodičů.
Dále se stanoví podíl péče obou rodičů v podílu hodin péče v ročním
vyjádření.
Vyšší náklady rodiče, který má děti v péči, na oblečení, sportovní
vybavení, náklady spojené se školní a předškolní docházkou budou
považovány za vyvažující zvýšené náklady rodiče, který děti v péči
nemá, na dopravu dětí od a k rodiči, který má nezletilé v péči, a dále
zohlednění faktu, že některé fixní náklady jsou nezávislé na poměru
péče (náklady na bydlení dětí u rodiče, automobil pro dopravu apod.).
Na základě stanoveného poměru péče bude rozdělena celková částka
připadající na dítě, kterou by měl ten který rodič disponovat pro
zajištění potřeb dítěte. Kladný rozdíl částky připadající z příjmu
daného rodiče na dítě a částky, kterou by tento rodič měl disponovat na
úhradu nákladů dítěte, bude určen jako výživné.
Tento postup umožňuje i vyměření výživného od příjmově silnějšího
rodiče, který má dítě v péči, vůči příjmově slabšímu rodiči, který má
významný podíl péče, tak, aby i tento rodič měl dostatek prostředků na
zajištění nákladů dítěte po dobu jeho péče, tj. povinným může být i
rodič, jemuž bylo dítě svěřeno do péče.
Jelikož touto úpravou výživného je vyrovnán podíl prostředků na hrazení
nákladů s péčí o nezletilé úměrně příjmům i podílu péče, lze sjednat
dobrovolnou úhradu případných nadstandardních nákladů (např. pořízení
dražší výpočetní techniky, příspěvku na zahraniční pobyt či studium
dítěte apod.) v poměru jejich podílu na péči. Tento postup se uplatní v
případě, kdy kterýkoliv rodič navrhne pořízení vybavení či služby
dítěti, která přesahuje běžné náklady, budou na ní mít zájem oba rodiče
a nebude v možnostech jednoho rodiče tento náklad nést samostatně.
III. Modelový příklad 1
Dítě 4 roky v péči matky, matka zaměstnaná,
uplatňuje slevu na dani za dítě, příjem 35000 čistého bez
započtení slevy na dítě, ta je ještě 1117 nad tento příjem.
Otec: čistý příjem 17000 Kč, vedle toho má jednu vyživovací povinnost k
dítěti z předchozího vztahu ve věku 16 let. Podíl péče o 4leté dítě
budiž 25 %.
Matka má ze zákona povinnost živit sebe a půlku 4letého dítěte, životní
minimum tedy je 3140 za ní a 1/2 z 1740 za dítě, celkem 4010 Kč, index
životního minima tedy je 35000/4010 = 8,728. Tedy z jejího příjmu by na
ni mělo připadat 27406, na dítě 7594 Kč + 1117 Kč daňové slevy od státu
(příjem dítěte). Matka tedy disponuje příjmem, z nějž by na dítě mělo
připadnout 8711 Kč. Tento postup zohledňuje podíl rodiče na výživě
dítěte dle příjmu a poměrů, dítě se podílí na životní úrovni rodiče
prostřednictvím stejného indexu životního minima.
Otec má ze zákona povinnost živit sebe, půlku 4letého dítěte a půlku
16letého dítěte, životní minimum je tedy 3140 za něj, 1/2 ze 1740 na
malé a 1/2 z 2450 na velké, tedy celkem 5235 Kč. Index životního minima je
3,247, takže na malé dítě připadá 2825 Kč (3,247 x 1/2 x 1740).
Celkově tedy na dítě by z příjmu obou rodičů mělo padnout 8711 + 2825 =
11536. Jelikož matka obstarává 75 % péče, měla by mít k dispozici 75 %
z 11536 Kč, tj. 8652 Kč. Jelikož z jejího příjmu připadá na dítě 8711
Kč, pak by měla platit výživné ona otci ve výši 59 korun měsíčně. Otec
by neměl platit nic.
Pokud by otec neměl dítě z prvního manželství, pak jeho index životního
minima by byl 4,24, na malé by mělo připadnout 3688 Kč, takže celkem na
dítě od obou rodičů 12399, z čehož 75 % (9299 Kč) by měla disponovat
matka. Jelikož ze svého příjmu pokrývá 8711, měl by otec platit výživné
588 Kč.
IV. Modelový příklad 2
Nyní otočme příjmy, matka nechť má 17000 + daňovou
slevu, otec nechť má 35000.
Pak z příjmu matky na dítě připadá stejným postupem 4805 Kč, z příjmu
otce při dalším větším dítěti 5817 Kč, bez tohoto velkého dítěte 7594
Kč.
Bez otcova velkého dítěte by tedy matka měla disponovat částkou 75 % z
(4805+7594) = 9299, po odpočtu části z jejího příjmu by od otce měla
dostávat výživné 4494 Kč. Pokud by otec velké dítě měl, pak částkou 75
% z (4805+5817) = 7966, po odpočtu části z jejího příjmu by od otce
měla dostávat výživné 3161 Kč.
V. Závěr
Podle mne je tento postup přesně podle zákona, tj. podílejí se oba,
dítě sdílí životní úroveň obou rodičů v pozitivním i negativním smyslu,
je zohledněn podíl péče. Perfektní mi na tom přijde, že postup vede i k
výživnému od "oprávněného" k "povinnému" v situaci, kdy dítě má v péči
příjmově silnější rodič a podíl péče příjmově slabšího je vysoký. Což
má logiku - rodič s dítětem v péči s vysokým příjmem by tomu "chudému"
přispívat na péči měl. Podle mě je strašné, pokud by otec měl příjem 60
tis., dítě v péči, uplatňoval na něj slevu na dani, matka by u kasy v
supermarketu dala dohromady měsíčně 8 tis. čistého a z toho by podle
tabulek měla platit otci ještě 1000 Kč výživného a o dítě by třeba
chtěla pečovat 40%, to by bylo kruté. Navíc systém v podstatě eliminuje
dohady o tom, kdo uplatňuje daňovou slevu při střídavce, protože je to
příjem dítěte, který se nedělí mezi jiné členy domácnosti.
|
|