Je řada věcí, které mohou skončit před soudem, ať už je to strom přesahující na sousední pozemek nebo spor o děti. Soud by měl věc s účastníky probrat, upozornit je na právní úpravu a rozhodnutí soudů a usilovat o smírné řešení.

Občanský soudní řád
§ 99
(1) Připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu.
(2) Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení.
(3) Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru.

Zákonem stanovená povinnost soudu usilovat o smírné řešení sporu je důležitá, protože vždy je lepší, když znesvářené strany najdou nějaké smírné řešení, než když spor "násilně" vyřeší soud. Jednou z možností, jak se dopracovat smírného řešení věci, je mediace. Česká republika je Evropským soudem pro lidská práva dlouhodobě peskována a tvrdě sankcionována, že zde chybí mediace rozvádějících se rodičů.

Začátkem února letošního roku byl Poslaneckou sněmovnou přijat vládní návrh zákona o mediaci (celé znění zde: Zákon o mediaci). Podle naší justice je však tento zákon paskvil, protože souběžně dochází ke změnám Občanského soudního řádu (§ 99). Ze zákona o mediaci údajně vypadla odpovědnost mediátora, že dohoda bude v souladu s platnými zákony a soud uzavřenou dohodu musí potvrdit a nemůže do ní zasahovat. Údajně také hrozí, že dohoda bude neurčitá a tím asi podle soudců nevykonatelná. Pokud si myslíte, že soudcům jde o nemožnost zvrátit mediační dohodu sousedského sporu, pokud by se nakonec obě strany dohodly, že se strom pokácí a odporovalo to nějakému právnímu předpisu, pak jste na velkém omylu. Soudcům vadí, že by nemohli zasahovat do pracně vydobytých mediačních dohod mezi rodiči o péči o dítě po rozvodu.

"Poslanci soudům odnímají jejich hlavní funkci pojistky zákonnosti. Tím, k čemu v připravovaném zákoně o mediaci došlo, se stalo, že soud bude muset schválit například i neurčitou dohodu nebo dokonce i dohodu vzešlou z mediace týkající se dítěte, přestože nebude v souladu s jeho zájmy," varuje soudkyně Krajského soudu v Praze Mgr. Šárka Hájková.

Podle soudkyně Hájkové je však taková záruka nutná, a to i tehdy, když si lidé ke konečné formulaci mediačních dohod přizvou svého advokáta, neboť právě spory rozvádějících se manželů o režim kontaktu s dítětem, výživné či výchovu bývají ty nejvypjatější a z lidského pohledu i nejhorší ze všech, které se v soudních síních propírají. Zdroj: Zákon má soudce nutit schvalovat nezákonné dohody, Novinky.cz

Soudce je totiž nejlepší rodič a jedině on musí nejlépe vědět, co je v zájmu vašeho dítěte!

Opakuje se tak situace, kdy snaha o zavedení tabulek výživného, které odpovídají standardům vyspělého právního státu (právní jistota) a podstatně by zjednodušovaly dohodu rodičů o výživném, narazila na tvrdý odpor naší justice.

Soudkyně Hájková také vidí problém v tom, že soud by musel schválit neurčitou dohodu, kde není přesně vymezeno, jak se věc bude řešit, kdo, komu, co a jak bude plnit, vlastně podobně jako v běžných smlouvách. Zde se naplno ukazuje zkostnatělost naší justice, která se odmítá vzdát komunistického přehnaně formálního až primitivního pojetí práva a přizpůsobit sofistikovanému pojetí práva na úrovni vyspělých právních států, o které hovořil i náměstek legislativního odboru Ministerstva spravedlnosti Mgr. Korbel:

"Celá ta kauza dokumentuje určitý způsob uvažování české justice, a sice, že v situaci, kdy není právem řešena nějaká otázka, tak k ní značná část české justice přistupuje tak, že to nelze a co není výslovně upraveno v zákonech, tak je to absolutně neplatné. To je ovšem princip veskrze špatný!"

Co více může být v zájmu dítěte, než když se rodiče dohodnou na péči o dítě?

Zde už tedy zjevně nejde o sledování zájmu dětí, ale o zájem naší justice za každou cenu udržet koryta pro nadbytečné soudce udržováním zvráceného systému proti sobě soupeřících rodičů.

Sdílet